Rysí sympozium na stanici ochrany přírody Riedelhof
Regiony, jako je Harz a Bavorský les, kde rysi žijí již několik desítek let, ukazují, že návrat velkých koček se může zdařit jen tehdy, pokud se setká s přijetím u široké veřejnosti. Jak toho dosáhnout v Krušných horách a Fojtsku? To byla klíčová otázka prvního rysího sympozia 3. prosince v Riedelhofu u Markneukirchenu. Akci s cca 55 účastníky uspořádala Regionální informační pobočka zaměřená na rysy.
Bavorský les a Harz jsou už 35 resp. 25 let rysími regiony s leckdy pohnutou historií. Přednášky Dr. Sybille Wölflové a Lilli Middelhoffové ukázaly, že jejich úspěch se opírá o dlouholeté, vytrvalé a společné úsilí různých zájmových skupin. Eva Ronkainen-Kolb, zástupkyně cestovního ruchu v Harzu, ve své přednášce zdůraznila, že díky rysímu výběhu v Harzu byla souběžně s prvním vypouštěním zvířat do přírody vytvořena možnost přiblížit plaché samotáře místním obyvatelům i turistům. V návaznosti na to se nyní rys objevuje v celé řadě turistických nabídek, od stezek přes reklamní předměty až po sochy v Bad Harzburgu a výrazně přispívá k turistické atraktivitě regionu.
Jak Harz a Bavorský les, tak i ostrůvek výskytu rysů v pohoří Fichtelgebirge doufají, že díky vypouštění rysů v Durynsku a Sasku se populace propojí. Všechny reintrodukce se opírají o několik málo zvířat - zakladatelů. Výměna je proto nutná, aby se dlouhodobě předešlo genetickému ochuzení populace.
Rysí projekt v Durynsku je podobně jako v Sasku na začátku. Od roku 2024 tu bylo vypuštěno šest rysů. Projekt navíc profituje z polohy Durynského lesa mezi Harzem a Fichtelgebirge, díky čemuž se sem častěji dostávají migrující zvířata a usazují se tu v blízkosti dalších rysů, jak vysvětlil pan Dr. Max Boxleitner. Mláďata v Durynském lese v tomto i předchozím roce pocházejí od rysice, která sem přišla odjinud.
Mezi odbornými přednáškami a po nich bylo dost času na výměnu zkušeností mezi odborníky na rysy, svazy ochrany přírody, zástupci měst a obcí v »nové rysí oblasti« v Sasku, lesníky, myslivci a úředníky z ochrany přírody, jakož i osobami, které se věnují práci s veřejností a environmentálnímu vzdělávání. Z diskuzí opakovaně vycházelo, že vybudování stabilní rysí populace se může zdařit jen díky trpělivosti a úsilí různých zájmových skupin. Přítomnost rysů má nejrůznější důsledky. Monitoring zvířat, výměna zkušeností s experty a neustálá práce s veřejností proto musí být úzce provázány, aby se tu mohli rysi trvale usadit a aby byli akceptováni. Pokud se to podaří, může region z charismatických koček profitovat. V tom se mohou Krušné hory inspirovat nápady z Harzu.
»Regionální informační pobočka zaměřená na rysy« informuje a propojuje
Již více než rok je Riedelhof, stanice ochrany přírody Svazu péče o krajinu »Oberes Vogtland« e. V., rovněž »Regionální informační pobočkou zaměřenou na rysy«. Jejím hlavním úkolem je informovat o projektu »RELynx«, oslovovat a propojovat jednotlivé partnery. Portfolio akcí sahá od informačních stánků a přednášek až po aktivity, do nichž se mohou zapojit mladí i staří.
V tomto roce se informační pobočka zapojila do bezmála 40 akcí v projektovém území, kterých se zúčastnila, nebo je sama realizovala. Takto se o vypuštěných rysech dozvěděly tisíce lidí. Projektový tým těší zájem, se kterým se informační stánky a přednášky setkávají, protože akceptování rysů veřejností je předpokladem jejich úspěšné reintrodukce.