Vítej v Sasku, Bardi!
Od začátku února se »Bardi« pohybuje v lesích západního Krušnohoří. Dvouletý kocour pochází z rysí populace v česko-bavorsko-rakouském příhraničí. Mezi jeho rodným regionem a současným místem pobytu leží vzdušnou čarou více než 160 kilometrů. Takové vzdálenosti rysi překonávají jen zřídka: Bardi je skutečně prvním jednoznačně doloženým přistěhovalcem ze Šumavy do Saska. Jeho migrace ukazuje, že cíle projektu »RELynx Sachsen«, kterým je propojení rysích populací, lze dosáhnout.
Bardi se narodil na jaře 2024 jako jedno ze tří mláďat poblíž severovýchodní hranice Šumavy. V zimě 2025 mladý kocour opustil, jak je u rysů obvyklé, teritorium své matky. O několik měsíců později ho zachytila fotopast v regionu Klatovy jižně od Plzně. Poté chyběly jednoznačné důkazy o jeho pohybu – až do února 2026, kdy se znovu objevil v západním Krušnohoří. Přesnou migrační trasu tohoto rysa tedy neznáme.
Pro odbornice a odborníky na rysy v Sasku bylo Bardiho objevení překvapením a vyžadovalo důkladnější zkoumání, protože samec má výrazně skvrnitou srst a na první pohled se velmi podobá rysici Alvě. S podporou českých kolegyň a kolegů z Národního parku Šumava však bylo možné identitu zvířete rychle potvrdit podle kresby srsti.
V posledních týdnech byl Bardi opakovaně zaznamenán fotopastmi v širším okolí Eibenstocku. Ve stejné oblasti žijí také dva vypuštění rysi Alva a Chapo. Je velmi pravděpodobné, že se Bardi během období páření od února do dubna, stejně jako Chapo, ucházel o Alvu. Přítomnost dvou pohlavně dospělých kocourů v teritoriu samice nám tak i v roce 2026 znovu dává naději, že bychom se v Sasku mohli dočkat rysích mláďat.
Zda Bardi v západních Krušných horách zůstane, není jasné. Pro zdejší rysí projekt by to byl úspěch: kocour by posílil dosud poměrně malou a teprve se formující populaci a vnesl do ní nové geny. To je důležité pro dlouhodobou prevenci příbuzenského křížení a nemocí.
Daleké migrace jednotlivých rysů mají velký význam pro genetickou výměnu mezi existujícími populacemi v Německu a Evropě. Aby však migrující rysi našli příslušníky svého druhu, nesmějí být vzdálenosti mezi sousedními populacemi příliš velké. Pro usnadnění propojení mají proto vznikat malé populace, které budou ležet mezi většími oblastmi výskytu. Díky projektu »RELynx Sachsen« má vzniknout právě taková spojovací populace v Krušných horách. Příchod Bardiho ukazuje, že tento koncept ochrany může fungovat.
