18.03.2026

Juno je na živu!

Juno neben einem Baumstamm
Snímek z videa: Juno pochází z chovu ve středisku pro divoké kočky Hütscheroda. Ve věku dvou let byl na jaře 2024 vypuštěn do volné přírody poblíž Eibenstocku. V srpnu ztratil GPS obojek, pomocí něhož bylo do té doby možné spolehlivě určovat jeho polohu. Během léta byl opakovaně zaznamenán fotopastí – jako zde na začátku září 2024. 
© Archiv Naturschutz LfULG, C. Blum-Rérat

Velká radost v saském rysím projektu: Juno, první rys vypuštěný do volné přírody ve Svobodném státě Sasko, se znovu objevil. Od září 2024 neexistoval žádný důkaz, který by bylo možné jednoznačně přiřadit tomuto samci. Téměř o rok a půl později se to nyní podařilo: v únoru byla poblíž Flájí, nedaleko hranice se Saskem, nalezena rysí stopa ve sněhu. Genetická analýza současně odebraného vzorku moči potvrdila, že Juno žije a pohybuje se v projektové oblasti.

Luchs im Schnee
Nonnenwald: Snímek z fotopasti v blízkosti Freibergu z počátku ledna 2026. Na snímku je zřetelně zachycen rys. Skvrnitost srsti však není dobře patrná, a proto není možné určit konkrétního jedince.  © Archiv Naturschutz LfULG

Již od začátku nového roku se množily indicie o výskytu rysa v oblasti mezi Freibergem, Flöha a česko-německou hranicí. Fotopast například 4. ledna 2026 zaznamenala rysa v blízkosti Freibergu. Kvalita snímku však neumožňuje přesnou identifikaci zvířete podle skvrnitosti srsti. Rozpoznatelná byla pouze slabá kresba srsti – taková, jakou má i Juno. 17. ledna byl u Borstendorfu znovu vyfotografován rys, opět se slabou kresbou a opět bez možnosti jednoznačné identifikace.

Juno im Wald
19. září 2024 byl Juno zachycen v revíru Eibenstock. Poté následovalo ještě několik nepotvrzených hlášení z regionu, například pozorování. Tato fotografie byla po dlouhou dobu posledním spolehlivým důkazem jeho výskytu.  © Archiv Naturschutz LfULG, J. Zschille

Zda se na záběrech z fotopastí skutečně nachází Juno, nelze ani vyloučit, ani s jistotou potvrdit. Není jasné, proč se nyní téměř čtyřletý samec vzdálil tak daleko od svého původně poměrně malého teritoria v oblasti kolem Eibenstocku. Rysi však bez problémů překonávají velké vzdálenosti. I pokud jsou v určité oblasti usazeni, mohou jejich teritoria ve střední Evropě dosahovat rozlohy až 400 km².

Jak funguje monitoring rysů?

V rámci saského monitoringu rysů jsou systematicky shromažďovány a vyhodnocovány indicie svědčící o přítomnosti rysů. Patří sem například stopy ve sněhu, hlasové projevy, trus, zbytky kořisti nebo záznamy z fotopastí. Již více než 15 let koordinuje monitoring rysů v Sasku Katedra lesnické zoologie Technické univerzity v Drážďanech na základě pověření Zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii. Podporují ji dobrovolní »mapovatelé rysů«, jako jsou myslivci, lesníci a ochránci přírody. Jejich nasazení v posledních měsících vedlo k doložení výskytu rysa v jižní části středního Saska. Za to jim patří srdečné poděkování.

Jakákoli pozorování jsou přínosná. Také podněty od veřejnosti tým monitoringu rysů kdykoli vítáwww.luchs-sachsen.de

zpět na začátek stránky