Putování za saskými rysy
Již zhruba rok se po Krušných horách opět pravidelně pohybují rysi. V březnu 2024 začalo jejich vypouštění v rámci projektu »RELynx Sachsen«. Od té doby bylo do zdejších lesů vypuštěno celkem pět zvířat. Aktuálně se v projektové oblasti po rozsáhlém průzkumu terénu a přesunech pohybují tři jedinci. Existuje naděje, že budou mít mladé, a v létě se navíc počítá s vypouštěním dalších jedinců.
První rok rysi v Sasku nejprve prozkoumávali terén a hledali si své revíry. Ukázal se při tom velký rozdíl mezi zkušenými divokými samicemi, které byly odchyceny v terénu, a mladšími samci z odchovu. Nova a Alva zprvu proběhly velké plochy Krušných hor až do Bavorska a na českou stranu. Od poloviny července se pak každá pravidelně zdržovala v určité oblasti o rozloze 200-300 km2. Nova využívala především region kolem Eibenstocku, Alvina oblast se rozkládala jihozápadně odtud, spíše na české straně. V listopadu 2024 Alva nečekaně svůj region opustila a pronikla na území Novy, kde je dosud zaznamenávána.
Ať už to bylo kvůli Alvě, nebo z jiných důvodů, příčina není jasná, ale Nova se v prosinci vydala na vandr. Běžela nejprve do Fojtska, potom se obrátila na sever, překřížila dálnice A72 a A9 a doběhla do oblasti kolem Jeny. Takový dlouhý přesun je pro rysí samice netypický, velké vzdálenosti překonávají zpravidla především samci. Nova tím však dokázala, že není nereálný jeden z významných cílů projektu »RELynx Sachsen«: propojení populací rysů mezi Durýnskem a Saskem. Zvířata dokážou překonávat vzdálenost bez úhony a zajistit tak naléhavě nutnou genetickou výměnu.
Odchovaní rysi Juno, Chapo a Anton si sice poměrně rychle všimli, že už kolem nich není žádný plot, ale nepodnikali tak velké průzkumy jako samičky. Juno a Chapo obývali oblasti o rozloze asi 100 km2. Juno v regionu kolem Eibenstocku a Chapo v Česku jižně od Klínovce.
Ale i Chapo se nakonec vydal na cesty. Na konci března, ke konci období páření, se v samci zřejmě přeci jen ještě probudily hormony. S jasným cílem opustil své původní území a běžel zpátky do Saska do oblasti, v níž se zdržovala Alba. Několik dní tam byl lokalizován v její bezprostřední blízkosti. Projektový tým mohl ještě sledovat jeho návrat, než obdržel signál o úhynu – Chapův obojek odpadl a byl nalezen o něco později v lese. Chapovi samotnému se nejspíše daří dobře. Od nynějška podávají informace o jeho aktivitách rozmístěné fotopasti.
Po Chapově cestě je naděje, že se ještě letos v Sasku narodí mláďata rysů – pokud by se to podařilo, byl by to důležitý krok k vytvoření místní populace rysů. Aby se šance na úspěch do budoucna ještě zvýšily, jsou na léto 2025 plánována další vypouštění do volné přírody.
